Turistické cíle v okolí obce Kounov

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Původně gotický, barokně přestavěný kostel na vysoké terase pravého břehu Ohře. Název obce i výhodná poloha nad tradičním přechodem řeky nevylučují existenci starého opevněného bodu.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.