Turistické cíle v okolí obce Kounov

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706-1708 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1610. Z barokního vybavení vyniká oltář s obrazem Černé madony, kopií obrazu Madonny della Lettera v sicilské Messině, tabulový oltář sv. Jana Nepomuckého a kazatelna. Kostel není v současnosti využíván.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Kostel u křižovatky cest na severozápadním okraji vsi, byl postaven v r. 1740 až 1744. Jeho vzhled změnila pseudorománská úprava v 19. století. Kostel je postižen statickými poruchami a je zatím jen provizorně zajištěn před dalším chátráním.

Původně gotický, barokně přestavěný kostel na vysoké terase pravého břehu Ohře. Název obce i výhodná poloha nad tradičním přechodem řeky nevylučují existenci starého opevněného bodu.

Hřbitovní kostel byl postaven krátce před rokem 1562, r. 1620 vypálen, v roce 1636 byl prakticky nově postaven Českými bratry. Zchátralý kostel opraven v l. 1740–1747, znovu opraven r. 1884, kdy byl nalezen mramorový náhrobník Anny Hochhauserové z Krásného Dvora († 1617), vezděn do podloubí kostela.

Barokní kostel z r. 1707 v místě gotického předchůdce. Upravován v l. 1708, 1766, po požáru v r. 1806, r. 1841 a 1894. Jednolodní neorientovaný kostel má čtyřhranný presbytář, osově umístěnou čtvercovou sakristii a hranolovou věž v západním průčelí. Fasády jsou členěny lisenami, okna obdélná.

Raně barokní stavba na místě staršího předchůdce, zničeného za třicetileté války, je prakticky jediným pozůstatkem předměstí Bačina západně od ostrožny s hrazeným městem. Přežila josefínské reformy i náhradu historické zástavby panelovým sídlištěm.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Barokní novostavbu (1689) na místě staršího kostela financoval hrabě Gustav Adolf Varrensbach s manželkou Marií Sidonií, rozenou Schlick. Obklopena funkčním hřbitovem. V sousedství rozsáhlý vrchnostenský dvůr.

Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.

Raně gotický kostel byl postaven kolem roku 1300, vypálen poč. husitských válek, obnoven v 16. stol. Roku 1855 byl částečně přestavěn. Jednolodní, s pětibokým presbytářem a křížovou žebrovou klenbou. Zařízen převážně novogoticky. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická zvonice.