Turistické cíle v okolí obce Kněževes

Rozhledna na Senecké hoře (506 m n. m.) byla vybudována v letech 2014-2015 z iniciativy městyse Pavlíkov. Stavbu z betonu, dřeva a oceli o výšce 21,6 m projektoval Ing. arch. Eugen Točík. Rozhledna má dva vyhlídkové ochozy a je od května 2015 zdarma přístupná během turistické sezóny.

Hradiště zmiňuje Josef Ladislav Píč r. 1909 bez udání konkrétní polohy. J. Bubeník jej ztotožnil s lokalitou Hradisko nad soutokem Hostokryjského a Rakovnického potoka. Bez výzkumu nelze existenci hradiště potvrdit, nálezy keramiky (dnes nezvěstné) halštatské, laténské a raně středověké.

Smírčí kříž je téměř jeden metr vysoký a vytesaný z jednoho kusu pískovce. Pochází snad ze 16. století a dnes málo zřetelný motiv meče, zdobící čelní stranu, napovídá, že byl zhotoven na paměť nějakého zločinu.

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

Pozůstatek gotické tvrze ve vsi, která patřila vladykovi Sulislavovi a pak rytířům ze Šlovic. V polovině 16. století již pustá, dochováno kruhové tvrziště v lese.

Socha sv. Floriána (patrona hasičů a rolníků čekajích na déšť) neznámého stáří je umístěna na návsi v obci Soseň.

Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.

Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1775 ve Zdeslavi stojí u silnice do Velké Chmelištné. Je poškozená povětrnostními vlivy.

Socha prezidenta Tomáše G. Masaryka je obnoveným dílem. Původní sochu vytvořil r. 1930 ak. sochař Josef Fojtík. Za 2. sv. války byla poničena nacisty, poté obnovena. R. 1953 byla komunisty stržena a zničena. Novou sochu vytvořil r. 1997 ak. sochař Miroslav Pangrác.

Výraznou architekturu ve stylu individualistické moderny postavil pro rakovnické sokoly v letech 1913–14 architekt Otakar Novotný. Po několikerém zrušení Sokola se stala majetkem města, následovníci původních majitelů ji spoluužívají.

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.