Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Běchovice

Barokní palác vznikl v 18. století po postupném sloučení několika původně středověkých domů, přestavovaných renesančně po zhoubném požáru Malé Strany v roce 1541.

Brána vznikla při výstavbě barokního opevnění Vyšehradu jako reprezentativní vstup do jádra citadely, dokončena před r. 1672. Autorem projektu byl Carlo Antonio Lurago, stavitelem Giovanni de Capauli, autorem plastické výzdoby Giovanni B. Allio. Dlouho nebyla využívána, zprovozněna až roku 1841.

Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.