Turistické cíle v okolí obce Praha 9-Běchovice

Opevnění Nového Města bylo vybudováno za pouhé dva roky (1348–50) po vnějším obvodu lokace od Vyšehradu přes Karlov až k Vltavě na Poříčí. Zpevňovaly ho hranolové věže, otevíralo se čtyřmi branami. Po poškození za třicetileté války ho nahradily barokní fortifikace. Z většiny zaniklo koncem 19. stol.

Špitál s gotickým kostelem sv. Bartoloměje zřízen r. 1505. R. 1773 barokně přestavěn, r. 1784 špitál i kostelík zrušen. Od poč. 19. stol. městský chudobinec. R. 1884 zbořen kostel a na jeho místě postavena novorenesanční budova dle návrhu Josefa Srdínka. Dnes Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Vodárna v Michli (41 m) byla postavena r. 1906 v moderním duchu podle projektu arch. Jana Kotěry. Od r. 1907 zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michle, Braník a Krč. Svému účelu sloužila do r. 1975. Dnes je kulturní a technickou památkou. Název Zelená liška převzat od blízkého vyhlášeného hostince.

Dvůr uváděn již v době Zikmunda Lucemburského. Jan Reček z Ledec jej věnoval Karlově univerzitě. Dvůr sloužil jako kolej, fungoval zde i pivovar a vinopalna. Dnes domov pro seniory provozovaný nadací Sue Ryder.

Barokní zámek byl postaven v letech 1715 – 1720 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem pro hraběte Michnu z Vacínova. Dnes zde sídlí Muzeum české hudby s expozicí Antonína Dvořáka.

Evangelická modlitebna, pojmenovaná podle reformního kazatele ze 14. stol. Jana Milíče z Kroměříže, byla vybudována v letech 1950-1957 podle projektu arch. Bohumila Bareše. Byla otevřena r. 1952 a užívána do počátku 80. let. Pro špatný technický stav a úbytek věřících je od té doby uzavřena.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.

Přes dvacet granodioritových mlecích kamenů na rudu o výšce 50 cm a průměru až 120 cm, které byly byly těženy ve stráni nad potokem a přímo na místě opracovávány. Kameny jsou rozesety v údolí u potoka a z větší části již zaneseny bahnem.

Prv. zmín. o patrovém zám. z r. 1778, majitelé: Leopold Fr. Fels z Hartensteinu, r. 1798 Johan J. Kempl, následují rychlé změmy majitelů. R. 1829 Ignác Vyšín k statku připojuje část vsi Herink. Dnes průmyslová výroba uzenin.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.