Turistické cíle v okolí obce Klučenice

Tříobloukový kamenný most přes říčku Skalici z roku 1814. Na soklech stávalo 8 barokních soch světců( dnes uloženy v Čimelicích). Problémem mostu je betonové omítka, podemletý jeden pilíř a narušené kapsy pro nálože sloužící ke zničení mostu. Původně vydlážděn kostkami, dnes asfaltový.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Renesanční tvrz z r. 1584, r. 1713 přestavěna na jednoduchý barokní zámek. Od r. 1802 součást hospodářského dvora, patřícího orlické větvi Schwarzenberků. Při pozemkové reformě v r. 1924 dvůr získal pan František Mašek, dnes jej vlastní jeho potomci.

Stylově čistá empírová kaple z roku 1817, sloužící jako rodinná hrobka tehdejších majitelů panství, Vratislavů z Mitrovic. Jejím autorem byl J. F. Jőndl. Na hřbitově jsou starší plastiky místního barokního sochaře J. Hammera.

Pozdně barokní zámek v Hřiměždicích s malou částí přilehlého hospodářského dvora pochází z počátku 18. století. Stavba písemně doložena r. 1788.

Zbytky tvrze pojmenované po údajném vladykovi Hrochovi, který zde snad mohl sídlit ve 13. st. První jistá písemná zmínka až z r. 1543, kdy již byla tvrz pustá. Dochovaly se pouze zbytky obvodového zdiva paláce do výše prvního až druhého patra.

Největší viklan v Česku tvořící součást devítihektarové přírodní památky vyhlášené r 1977.

Na místě zámečku stály od poč. 17. století dvě selské události. V r. 1725 vystavěn zámek sloužící k odpočinku milevských a strahovských premonstrátů. Dvůr se zámkem je ukázkou venkovského barokního statku. Po roce 1948 v majetku JZD, po r. 1990 v restituci navrácen původním majitelům a opravuje se.

Malá, či letní residence, kterou si vybudovali jesuité, když na konci 17. století přesídlili z nedalekých Krašovic do Pertovic. Nápadná jednopatrová budova residence s vysokou věží stojí na náměstí nedaleko kostela.

Železniční trať uvedena do provozu 21. 11. 1889. Viadukt neomítnutý. Zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Koruna široká 60 cm a vysoká 33 cm. Viadukt dlouhý 140,15 m, široký 4,85 m, délka přemostění 121,80 m a výška 20,65 m. Výška nad Milevským potokem 23 metrů.