Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Kolovraty

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Barokní kostel stojí na místě pův. gotického kostela ze 13. stol. (který vyhořel r. 1716). V l. 1746-49 byl s využitím zbytků zdiva pův. kostela (gotický presbytář s pilíři) postaven kostel nový. Interiér zdobí obrazy a sochy (z dílny žáka I. Platzera) z 18. stol. R. 2006 byl kostel zrekonstruován.

Původně raně gotický kostel ze 13. století, přestavěn r. 1771 barokně. Oltář z konce 18. století.

Gotický kostelík se zachoval s minimem pozdějších zásahů. Typickým prvkem je drobná zděná sanktusová věžička nad zdvojeným vítězným obloukem.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Původní rotunda z 1. čtvrtiny 12. století, v pol. 14. st. přistavěna Olbramovici loď s presbytářem, r. 1557 Smiřickými předsíň a poč. 18. stol. sakristie. Další drobné úpravy v 19. stol, r. 1888 přistavěno schodiště na kruchtu.

Kostel sv. Jiří je farní kostel, postavený v gotickém slohu. První zmínka sahá do r. 1217. Od r.1365 do husitských válek jsou známi všichni faráři. Po husitských válkách fara zanikla, obnovena koncem 17. st.. V r. 1892 byl v kostele udělán trámový strop. V r. 1987 bylo opraveno zdivo kostela a věže.

Pův. dřevěný, od r. 1352 kamenný gotický kostel sv. Jiří, těžce poškozen r. 1645 při vypálení okolní vsi Aldašín. Ves zanikla, ale kostel barokně obnoven r. 1729, pozdně barokní věž přistavěna r. 1771, zvon z r. 1718. Stavebně upravován r. 1907, opraven r. 1934. Kolem osamělého kostela hřbitov.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.