Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Kolovraty

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.

Současný kostel v Mnichovicích byl postaven na základech vyhořelého gotického v letech 1746-1754 ve stylu selského baroka. Jde o jednolodní kostel s polokruhovým presbytářem. Do náměstí je obrácen jižním bokem lodi, jehož průčelí je velice zdobné s rozložitým štítem a tvoří zdánlivě průčelí hlavní.

Románský kostel vystavěný ve 12. stol., ve stol. 14. gotické úpravy. V l.1876-80 rekonstrukce a přestavba - průčelní románská věž zbořena a byla nahrazena nynější. Chrám stojí při hraně Hammerského rybníku, jenž ukrývá zbytky dávné tvrze Václava IV.

Původně pozdně románský jednolodní kostel z 1. pol. 13. století, později goticky a barokně upraven. Býval i kostelem farním. V r. 1937 restaurovány malby objevené při opravách a malování kostela.

Původně kaple Čtrnácti svatých pomocníků a Blahoslavené Panny Marie z r. 1724, od r. 1727 lokální a od r.1830 farní kostel. Uvnitř bývalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství, Michelská madona (dnes v NG). Kostel opraven poč. 21. stol.

Raně barokní kostel vystavěný po roce 1688. Při opravě fasády v roce 2002 nalezeny ve zdivu zlomky zdiva gotického, pocházející z původního středověkého kostela. Průčelí kostela je jediná dekorativně výraznější část celé stavby.

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Moderní katolický kostel, kde hlavní části jsou ze dřeva a bohatě prosklený. Postaven uprostřed městské zástavby Strašnic, nedaleko od stanice tramvají "Nádraží Strašnice"

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.