Turistické cíle v okolí obce Praha 8-Ďáblice

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Neorenesanční budova z let 1871 - 1875 postavena pro Českou polytechniku dle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Fasádu zdobí plastiky Geniů od J. V. Myslbeka a sochy Alegorie vědy a práce od Antonína Poppa. Budovu užívá ČVUT, fakulta strojní. Památkově chráněna od r. 1958.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Empírový palác vznikl po r. 1804 přestavbou tří barokních domů dle projektu Josefa Zobela, kterou iniciovala Marie Gabriela z Rottenhanu. V pol. 19. stol. přechází do vlastnictví Chotků. Dnes je majitelem Česká obec sokolská, využívá jej Velvyslanectví Finska a Norska nebo Japonské kulturní centrum.

Na zámek byla po r. 1652 jezuity přestavěna starší zpustlá tvrz. Od r. 1955 budovu užíval státní statek, zámek nebyl udržován a chátral. V r. 1992 se začalo s jeho záchranou, která byla dokončena a zámek zpřístupněn veřejnosti 1. 5. 2008.

Zajícové z Hazmburka původní tvrz přestavěli na hrad na přelomu 14. a 15.stol. Lobkovicové v 16. stol. přestavěli na renesanční zámek, nechali jej zpustnout. Kryštof Karel Voračický z Paběnic po r.1699 začal zámek barokně upravovat, nebylo dokončeno.

Značně chátrající hospod. areál známý od 14. stol. Jméno z 15. stol. od rodu Cibulkových z Veleslavína. V 18. stol. se zde skrývali evangelíci. Empírová přestavba z l. 1817-26 pro L. L. Thun-Hohensteina, park s množstvím romantických staveb.