Turistické cíle v okolí obce Buková u Příbramě

Novorenesanční zámek postavený hrabětem V. Kounicem v roce 1878 podle návrhu architekta Čeňka Gregora. Zámek obklopuje 8 ha park, který byl se svým romatickým okolím inspirací. A. Dvořáka při jeho pobytu. Dnes zde má své muzeum.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.

Zámek stojí na místě původní dřevěné tvrze (13. stol.). Ve 14. stol. za arcibiskupa Arnošta z Pardubic postaven kamenný hrádek. Po r. 1670 za arcibiskupa M. F. Sobka z Bílenberka opraven a barokně rozšířen. Po r. 1849 sídlem báňské školy. Opraven v 70. - 80. l. 20. stol. Dnes galerie a TIC.

Francouzská zahrada vybudována v letech 1760-69. Dále k jihu pak navazuje anglický park. V zahradě bohatá sochařská výzdoba. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héliových koní. Na jižní straně rokoková oranžérie. Areál zahrad a parků má 65 ha.

První zmínka o pivovaru je z r. 1550. Za třicetileté války byl vypálen Švédy, obnoven v barokním slohu v r. 1653. Výroba ukončena r. 1932. V 60.–90. l. 20. stol. využit na sklady a ubytování. Pivovarské sklepy jsou vytesány ve skále pod hradištěm.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.

Dnes je z tvrze nenápadná vilka, dříve zde stála tvrz obestavěna hospodářskými budovami. Později byla tvrz přestavěna na zámeček. Ten se r. 1918 přeměnil v dnešní vilku. Zachovala se hospodářská stavení, na S straně obvodové zdivo, sklepní prostory.

Značně chátrající židovská památka s nejstarším náhrobkem z roku 1650, několikrát upravován, v poslední době hlavně zmenšován.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.