Turistické cíle v okolí obce Číčovice

Šestipodlažní budova postavena ve stylu geometrické moderny z l. 1912–1914. Autorem fasády je Jan Kotěra, celkové stavební řešení navrhl Josef Zasche. V interiéru řada umělecky cenných detailů. Památkově chráněná od května 1958. V současnosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Barokní výklenková kaple. Lidová architektura a umění. Má obdélníkový půdorys. Stavba z kamene a omítnutá. Stěny kapličky ukončeny neprofilovanou římsou. Ve výklenku litinový barevně malovaný reliéf s výjevem Krista nesoucího kříž. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1967.

Výklenková kaplička pochází z 19. stol. Je pilířová, odstupněná. Po roce 2020 důsledně opravena a nově nabílena. Ve výklenku kapličky obrázek Panny Marie.

Obec doložena již r. 1052. Název obce od rodu Máslovců. Výklenková kaple je drobná solitérní stavba. Uvnitř obraz sv. Vojtěcha, chráněný kovovou mříží. Ve spodní části rok vzniku kapličky 1913.

Výklenková kaplička je barokní stavbička členěná pilastry a ukončená trojúhelníkovým štítem. Počátkem jedenadvacátého století prošla generální opravou. Hezká a zajímavá kaplička.

Kaple svatého Gotharda z roku 1769. Kamenná kaplička zdánlivě čtvercová, ve skutečnosti obdélníková. Ve výklencích byla soška sv. Gotharda, ve zbývajících malované obrazy světců sv. Floriána, sv. Linharta a sv. Judy Tadeáše. Soška ani obrazy se nedochovaly.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

Renesanční synagoga, postavená v návaznosti na židovskou radnici po roce 1577 snad za účasti Vlacha Pancrazia Rodera. Barokní úpravy koncem 17. století, úpravy v souvislosti s asanací roku 1907. Po roce 1945 součást židovského musea, od 90. let 20. století opět bohoslužebný prostor.