Turistické cíle v okolí obce Číčovice

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.

Hřbitov ze 17. století, doložen v roce 1703. Roku 1892 rozšířen. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 2. poloviny 18. století. Pohřby se zde konaly do II. světové války.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Erb obce vykován kováři ze zakarpatského města Iršava. Instalován r. 2024. Obecní znak navržen heraldickou kanceláři jako list tvořící dva vodorovně zvlněné pruhy, se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi. V horním červeném pruhu ondřejský kříž. Ve spodním pruhu lyra na počest narození Ant. Dvořáka.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zámek byl postaven začátkem 19. stol. na základech staršího, strženého sídla. Soužil k ubytovacím a správním účelů. Zámek byl ve velice zanedbaném stavu a je na seznamu nejohroženějších památek. Dnes se nový majitel snaží o jeho záchranu.