Turistické cíle v okolí obce Jeneč

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Výstavba ZOO byla zahájena r. 1926, r. 1931 byla otevřena pro veřejnost. Postupně byla vybudována rozsáhlá ZOO s řadou velkých pavilonů. ZOO je velmi úspěšná v odchovu mnoha druhů zvířat. R. 2002 byla silně poničena povodní. Při opravách bylo vybudováno mnoho nových moderních staveb a expozic.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Zvonice pochází z roku 1802. Pozdně barokní sloh. Malá čtvercová stavba. Zaoblená nároží zvonice. Vnitřek zvonice zaklenut kupolí. Ve zvonové nástavbě dva zvony. Na vrcholu dvouramenný kříž.

Na místě dřevěné zvoničky postavena v r. 1903 kaple se zvoničkou. Zvon pořídila obec. Ve válce zvon zrekvírován. Nový osazen v r. 1946. Stěnu zvonice zdobí 2,5 m vysoký litinový kříž s barevně vyvedeným korpusem Krista.