Turistické cíle v okolí obce Jeneč

Renesanční stavba (původně dva raně gotické domy z 13. a 14. stol.), sídlo Týnské školy od roku 1404 do poloviny 19. století. Do současné podoby přestavěna v polovině 16. stol. Jako rektor na ní působil mimo jiných Matěj Rejsek.

Zámek z přelomu 19. a 20. stol. založený Waldštejny. Roku 1901 koupil zámek velkopodnikatel a politik Josef Wohanka, který zámek v roce 1909 přestavěl a zrekonstruoval.

Kamenná umělá jeskyně z let 1711-1712 ukrývala původně sochu umírajícího sv. Františka Xaverského, ta se však bohužel nedochovala. Nachází se západně při bývalé poutní cestě, přístup k ní však není označen. Tvoří významnou součást souboru drobných památek, chráněných od r. 1958.

Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Vojtěšská huť byla založena roku 1854 Vojtěchem Lannou. Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. V roce 1975 byl ukončen její provoz. Dnes vše pomalu chátrá.

Plastika nazvaná Vějíř Žofie Chotkové s funkcí mlhoviště byla odhalena poblíž Písecké brány na Hradčanech v červnu 2019. Dílo vytvořila sochařka Martina Hozová a bylo umístěno do místa spojeného s českým šlechtickým rodem Chotků u Chotkových sadů a Chotkovy silnice.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Zmínka o vsi z r.1328, tvrz snad ve 14. stol., doložena v 15. stol., v 16. stol. Zďárských ze Zďáru. Po třicetileté válce hosp. budova, panské sídlo znovu v r. 1692, v 18. stol. sýpka. Část zdiva snad dochována ve zdech barokní budovy býval. polesí.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.