Turistické cíle v okolí obce Černošice

Zaniklá barokní usedlost, kterou dal v 16. stol. postavit zvonař Brikcí z Cimperka. Poté majetek Pachtů z Rájova, hraběte de Canal či Jakuba Wimmera. R. 1894 zbořena. Na jejím místě uzenářský závod rodiny Chmelovy a obytný dům v novobarokním stylu. Dnes je zde hotel a budova je památkově chráněná.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zámek vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Od r. 1947 jej má ve správě město Jílové a chátrá. R. 1990 se budova zřítila.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.

Palác je součástí areálu maltézských rytířů, raně barokně upraven C.Luragem, přestavěn r. 1725 B. Scottim. Na přestavbě se podílel M. F. Kaňka, sochařská výzdoba je z dílny M. B. Brauna.

Palác vznikl na konci 16. stol. renesanční přestavbou ze dvou středověkých domů, zmiň. r. 1414. R. 1697 přestavěn barokně podle projektu J.B. Matheye. Klasicistní přestavba dle projektu F. a F. Hegerových. V l. 1998–2001 upraven do dnešní podoby.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Novogotická vila na místě barokní usedlosti, zachycené na Huberově plánu Prahy z r. 1769. Usedlost koupil r. 1853 Václav rytíř Bělský a v 60. letech 19. stol. ji dal přestavět . Za 2. sv. války vilu užívalo gestapo. Po válce zde bylo Mexické velvyslanectví a poté rezidence Britského velvyslanectví.

Vila ve stylu alpské roubenky z r. 1921 podle projektu Maxmiliána Duchoslava. R. 1922 ji koupil podnikatel Richard Dubský. Za války ubytovna Hitlerjugend. Po válce kolej pro prominentní zahraniční studenty, poté sídlo Prognostického ústavu a VŠE. Dnes soukromá. Památkově chráněná od r. 1993.

Vilu pojmenovanou po nedalekém zaniklém pivovaru si nechal postavit v letech 1912-1913 MUDr. Vojtěch Mrázek. Architekt Emil Králíček ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. V interiéru schodiště ve stylu geometrické secese. Na výzdobě spolupracoval sochař Antonín Waigant.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.