Turistické cíle v okolí obce Černošice

Komplex několika původně samostatných objektů na západní straně Staroměstského náměstí, scelených od roku 1338 do poloviny 19. století. Severní a západní křídlo zdemolováno 1948 po válečném poškození.

Vodárenská věž (53 m) stojí na místě pův. dřevěné věže, postavené ve 40. letech 14. stol. Ta vyhořela r. 1576 a r. 1577 zde byla postavena věž nová. Několikrát byla poškozena a poté opravena, naposledy po požáru r. 1878, kdy bylo přistavěno patro a přidány hodiny. Svému účelu sloužila do r. 1884.

Klasicistní dvojdům postavil v letech 1848–1849 Jan Ripota. Fasádu upravil r. 1881 František Novák. Objekt je patrový, se společným desetiosým průčelím. V patře je nika se sochou sv. Josefa a pod ní znak Vyšehradské kapituly. Část objektu dnes slouží klášteru Milosrdných sester svatého Kříže.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Pohřebiště pražské židovské obce, používané od 14. století do roku 1787. Několikrát bylo rozšířeno zakoupením okolních pozemků, část zabrala nová ulice (dnes 17. listopadu) roku 1903. V letech 1906–08 nová obřadní síň. Dochováno cca 12 000 náhrobků z 15.–18. století, pohřby ve vrstvách nad sebou.

Barokně klasicistní budova na místě provizorního dřevěného divadla. Postavena v letech 1781–1783 dle plánů dvorního architekta Antonína Haffeneckera, v letech 1858–9 přestavěna a rozšířena 1882–83.

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Střed Království českého, který žádným středem není a místo je opředeno tajemstvími a dodnes nevysvětlenými pohnutkami tvůrců vystavění křížů. Dodnes se zachovaly kříže dva. Prostřední křížek byl na vrcholu poničen vandaly.

Studna s barokní mříží vznikla po roce 1700. Na dnešní místo byla přenesena ze Smíchova po roce 1932.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623–1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.