Turistické cíle v okolí obce Třebotov

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.

Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.

Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zámek vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Od r. 1947 jej má ve správě město Jílové a chátrá. R. 1990 se budova zřítila.

Plastika nazvaná Vějíř Žofie Chotkové s funkcí mlhoviště byla odhalena poblíž Písecké brány na Hradčanech v červnu 2019. Dílo vytvořila sochařka Martina Hozová a bylo umístěno do místa spojeného s českým šlechtickým rodem Chotků u Chotkových sadů a Chotkovy silnice.

Barokní zámek z rozmezí let 1730-50 patrně dle návrhu K. I. Dientzenhofera umístěný v klidném prostředí malého parčíku. Později na konci 19. století nepatrně rozšířen. Dnes v areálu sídlí zdravotnické středisko.

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Mlýn byl postaven ve 13. stol., r. 1400 byl v majetku johanitského konventu. Za husitských válek zabaven a prodán do soukr. majetku. V l. 1597–98 byla budova mlýna renesančně upravena. R. 1711 získán zpět johanity a vlastněn do r. 1807. Mlýn přestál povodeň r. 1890, požár r. 1938 a povodeň r. 2002.