Turistické cíle v okolí obce Třebotov

nebo vyberte

Třebotov

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ)
Nalezeno celkem 759 záznamů, 63 / 64 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Třebotov
Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Mořina
Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.
 židovský hřbitov
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Liteň
Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.
 Žižkovský vysílač
255.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 3-Žižkov
Televizní věž byla postavena v letech 1984-1989 podle projektu Václava Aulického. Její výška je 216 m. Ve 100 m je vyhlídková terasa.
 Zlatníky
540.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, není známo, Středočeský kraj, Zlatníky
Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.
 Zlíchovský lihovar
technická památka, chátrající, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Smíchov
Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.
 Zpívající fontána v Královské zahradě
245.0 m. n.m.
voda - nádrž, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Hradčany
Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.
 Zrcadlové bludiště
320.0 m. n.m.
Petřínské bludiště
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 1-Malá Strana
Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.
 Zvole (Pod Věží)
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Středočeský kraj, Zvole
Pozůstatky tvrziště na nepřístupné zahradě. Ze Zvole pocházel rytíř Mladota ze Zvole, který byl připomenut v roce 1310. Dle názoru Jiřího Úlovce tvrz vybudoval klášterní man v 2. polovině 14.století a v 15. století tvrz zanikla.
 Zvolská homole
300.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Zvole
Zaniklý opevněný objekt leží na strmé ostrožně nad řekou Vltavou. Beze zmínky v písemných pramenech. Protáhlý areál s příkopem vylámaným do skály, za kterým je výrazný homolovitý terénní útvar (zaniklá věž ?), odpovídá svým vzhledem spíše zaniklému hradu bergfritového typu než pravěkému hradišti.
 zvonice
365.0 m. n.m.
sakrální památky - zvonice, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jeneč
Na místě dřevěné zvoničky postavena v r. 1903 kaple se zvoničkou. Zvon pořídila obec. Ve válce zvon zrekvírován. Nový osazen v r. 1946. Stěnu zvonice zdobí 2,5 m vysoký litinový kříž s barevně vyvedeným korpusem Krista.
 zvonice kostela sv. Petra
sakrální památky - zvonice, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 1-Nové Město
Samostatně stojící zvonice ve stylu italských campanil byla postavena na hřbitově u kostela sv. Petra, vysvěcena roku 1598. V roce 1680 vyhořela, požár roztavilo zvony a zničil i přilehlou kostnici. Novogotická podoba věže je dílem architekta J. Mockera a pochází z přestavby v letech 1875 – 1885.