Turistické cíle v okolí obce Rudná

Renesanční synagoga, postavená v návaznosti na židovskou radnici po roce 1577 snad za účasti Vlacha Pancrazia Rodera. Barokní úpravy koncem 17. století, úpravy v souvislosti s asanací roku 1907. Po roce 1945 součást židovského musea, od 90. let 20. století opět bohoslužebný prostor.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Wedlingerovská prádelna stojí v místě středověké lázně ze 14. století, zničené za husitských válek. Na přelomu 16. a 17. století renesanční dům. Ve 30. letech 17. století velká veřejná prádelna, po r. 1765 přenesena do Zlomkovského mlýna. V letech 1833-1835 přestavěna podle návrhu Karla Pollaka.

Novoklasicistní kašna vytvořená roku 1797 Františkem Xaverem Lederererem stojící na Uhelném trhu na pražském Starém Městě.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.