Turistické cíle v okolí obce Rudná

Renesanční stavba (původně dva raně gotické domy z 13. a 14. stol.), sídlo Týnské školy od roku 1404 do poloviny 19. století. Do současné podoby přestavěna v polovině 16. stol. Jako rektor na ní působil mimo jiných Matěj Rejsek.

Zámek z přelomu 19. a 20. stol. založený Waldštejny. Roku 1901 koupil zámek velkopodnikatel a politik Josef Wohanka, který zámek v roce 1909 přestavěl a zrekonstruoval.

Kamenná umělá jeskyně z let 1711-1712 ukrývala původně sochu umírajícího sv. Františka Xaverského, ta se však bohužel nedochovala. Nachází se západně při bývalé poutní cestě, přístup k ní však není označen. Tvoří významnou součást souboru drobných památek, chráněných od r. 1958.

Původně barokní zámek postavený rodem Feldeků, přestavěn v druhé pol. 18. stol.

Zaniklá barokní usedlost, kterou dal v 16. stol. postavit zvonař Brikcí z Cimperka. Poté majetek Pachtů z Rájova, hraběte de Canal či Jakuba Wimmera. R. 1894 zbořena. Na jejím místě uzenářský závod rodiny Chmelovy a obytný dům v novobarokním stylu. Dnes je zde hotel a budova je památkově chráněná.

Čtyřkřídlý renesanční palác, vybudován Rožmberky r. 1541, rozšířen v l. 1573–74. Od 50. let 18. stol. přestavěn A. Luragem pro Ústav šlechtičen. Ten zde sídlil do r. 1919. Od r. 2008 je budova částečně přístupna veřejnosti.

Pozůstatek komplexu elektrárny a provozního zázemí tramvajového provozu pražské obce se nachází v severní části Holešovic. Elektrárna postupně budovaná od roku 1898 sloužila v období 1928–82 jako teplárna.

Úzkokolejná průmyslová dráha (11,3 km) postavena v letech 1897-1898 firmou Franz Schön a synové. Vedla z Králova Dvora přes Beroun a lomy nad Tetínem do Koněprus. Postupně byla rozšiřována, koncem 50. let 20. stol. začala ztrácet na významu (přesun těžby, nová dráha). Provoz ukončen 31.12.1962.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Novobarokní budova Bedřicha Ohmana navazuje na výtvarné prostředky Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Palác nechal vystavět v letech 1891–1892 průmyslník Matyáš Valter. Od roku 1929 dodnes slouží sídlo papežské nunciatury.

Vojtěšská huť byla založena roku 1854 Vojtěchem Lannou. Čtyři šachtové vápenné pece byly v areálu bývalé Vojtěšské huti postaveny v letech 1927 až 1929. V roce 1975 byl ukončen její provoz. Dnes vše pomalu chátrá.

Vávrův dům renes. původu, pův. obytný dům novoměstských mlýnů na Vltavě, přestavován barokně r. 1678 a klasicistně r. 1834. Před r. 1847 vyzdoben nástěnnými malbami Jos. Navrátila. Před r. 1988 rekonstruován pro sbírky poštovních známek Poštovního muzea, důkladně opraven po povodni r. 2002.