Turistické cíle v okolí obce Davle

Výrazné tvrziště poblíže hájovny Turyň. O tvrzi písemné prameny mlčí, ale předpokládá se, že byla centrem zaniklé vsi. Dochoval se centrální pahorek se zasypanými základy zděné stavby.

Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.

Zámek vznikl přestavbou panského dvora začátkem 17. stol. Později byl v roce 1639 Švédy vypálen ale jeho majitelé, rod Liechtensteinů, jej záhy opravil. Přestavba z roku 1711 mu dala současný vzhled. Nyní je součástí areálu výzkumného ústavu.

Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zámek vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Od r. 1947 jej má ve správě město Jílové a chátrá. R. 1990 se budova zřítila.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.

Vodní dílo Vrané vybudováno v letech 1930-1936 jako první část Vltavské kaskády pro regulaci průtoku, umožnění plavby a výrobu elektřiny. Nádrž vytváří jez o výšce 10 m se dvěma plavebními komorami. Tvoří ho čtyři pole. Vzniklo jezero o rozloze 263 ha, hloubce až 10,5 m a délce vzdutí 13 km.

Dnešní pseudobarokní podobu získal všenorský zámek při přestavbách v 1. polovině 20. století především zásluhou Hanuše Kasalického. Možná existence prvotní tvrze v areálu hospodářského dvora není spolehlivě doložena.

Vyhlídka na hoře Máj (448 m n. m.) na hluboký skalnatý kaňon ve tvaru podkovy, kterým protéká řeka Vltava. Dole u řeky bývalé Svatojánské proudy a trampské osady. Zánik zatopením Štěchovickou přehradní nádrží.

Dvojice identických ocelových vyhlídkových věží umístěných netradičně na dvojici těles silničních mostů s výhledem na okolí soutoku Berounky a Vltavy.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.