Turistické cíle v okolí obce Davle

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky byla na keltském hradišti Závist u Dolních Břežan postavena na podzim 2021 podle projektu arch. Martina Rajniše. Je 28 m vysoká a na volně přístupnou plošinu ve výši 24 m vede celkem 129 schodů.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Značně poničený židovský hřbitov Židovské náboženské obce Zbraslav. Založen kolem roku 1761. Nejstarší čitelné náhrobky jsou barokní z roku 1795. Většina náhrobků je zničena nebo rozkradena.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.