Turistické cíle v okolí obce Štiřín

nebo vyberte

Štiřín

Středočeský kraj,  Praha-východ  (PH)
Nalezeno celkem 230 záznamů, 13 / 20 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Nový hrad
310.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 4-Kunratice
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411–12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
 Obětní kameny
příroda, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Pohoří
Výrazná skupina balvanů požárecké žuly v oblast přírodního parku Hornopožárský les. Jako „obětní kameny“ je poprvé označila v období mezi válkami amatérská archeoložka Olga Barvířová. Největší balvan má na horní ploše prohlubně a misku s odtokovým žlábkem, pravděpodobně výsledek zvětrávání žuly.
 observatoř Astronomického ústavu AV ČR
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Ondřejov
Hvězdárna u Ondřejova byla postavena po r. 1898, kdy zde továrník J. J. Frič koupil pozemek pro vědecké účely a na něm nechal postavit soukromou hvězdárnu (arch. Josef Fanta), kterou r. 1928 věnoval československému státu. Hvězdárna je v pravidelných návštěvních hodinách přístupná veřejnosti.
 památník Maxmiliány Alsterlové z Astfeldu
358.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jesenice
Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.
 Petrkov
430.0 m. n.m.
Čertovka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Petříkov
Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.
 Petrovice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 10-Petrovice
Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.
 Písnice
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 4-Písnice
Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.
 pivovar
technická památka, přestavěno, nepřístupno, Středočeský kraj, Škvorec
Pivovar je poprvé uváděn roku 1510. Od 17. století sloužil jako zámecký a Liechtensteinové ho nechali rozšířit do podoby čtyřkřídlého dvora s velkou zahradou a s rybníkem. Ve 20. stol. upadal a v roce 1924 byl zrušen. Do r. 1986 zde byla sladovna. V l. 2005-08 byl areál upraven na obytný komplex.
 pivovar
technická památka, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Benešov
Pivovar z r. 1873, od r. 1887 majetek Františka Ferdinanda d'Este. Od konce I. světové války vlastnil pivovar stát. Dnes má formu akciové společnosti a stále vaří pivo.
 pivovar
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 5-Zbraslav
Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.
 pomník obětem světových válek
206.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Davle
Mohutný kamenný památník byl postaven po 1. světové válce. Po druhé světové válce na něj byla doplněna tabulka se jmény obětí 2. světové války, včetně padlých rudoarmějců. Pomník není památkově chráněný a v centrální evidenci válečných hrobů je evidován pod číslem CZE-2105-01637.
 poutní loretánská kaple
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Chocerady
Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.