Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Barokní usedlost v Praze 6 pojmenovaná podle svého stavitele – italského hraběte a generála Filipa Ferdinanda de la Crone. Od roku 1964 pod památkovou ochranou, v roce 2005 zrekonstruována.

Celokovová 45 m vysoká věž v nadmořské výšce 488 m byla postavena v roce 2009. Slouží jako vysílač a rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 25 m nad zemí, vede 150 schodů. Ve vysílači je vystavěn i vodojem pro přilehlé okolí. Podlaha ochozu je tvořena plechovou mřížovinou.

Areál zaniklých lázní, oblíbených na přelomu 18. – 19. století, zbudovány u pramene bohatého na uhličitan vápenatý. Pramen zachycen v roce 1760 v lese nad obcí, nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.

Brána vznikla při výstavbě barokního opevnění Vyšehradu jako reprezentativní vstup do jádra citadely, dokončena před r. 1672. Autorem projektu byl Carlo Antonio Lurago, stavitelem Giovanni de Capauli, autorem plastické výzdoby Giovanni B. Allio. Dlouho nebyla využívána, zprovozněna až roku 1841.

Zámek byl přestavěn ze staršího sídla v pol. 16. stol. Po roce 1683 získala budovu kapitula sv. Víta na Pražském hradě a dala zámku nynější čtyřkřídlou podobu. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako penzion.

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

Původně středověká vinice a viniční usedlost, přebudovaná po r. 1757 Clam-Gallasy na barokní zámeček. Dochován barokní letohrádek a zbytky anglického parku s drobnými romantickými stavbami.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.