Turistické cíle v okolí obce Radějovice

Původně románský kostel ze 13. století, farní pro ves Opatovice, která se stala součástí Nového Města pražského. Gotická přestavba koncem 14. století, barokní 1671–93. Regotisace presbytáře a částečně vnitřního zařízení 1874–75 (stavitel Baroch).

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Zaniklý podskalský kostel sv. Vojtěcha Menšího byl postaven někdy před rokem 1230, od roku 1351 byl farní. Poničen byl husity roku 1420, poté byl obnoven a sloužil vyznavačům podobojí. Po Bílé hoře se stal katolickým, v roce 1712 byl opraven. Zrušen a zbořen byl někdy po roce 1790.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Vrcholné dílo české kubistické architektury, postavena v letech 1912 – 1913 podle projektu Josefa Chochola. Po II.svět. válce mateřská škola, dnes rekonstrukce do původní podoby. Kolem architektonicky cenná zahrada.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Zřícenina loveckého zámečku, z něhož se do dnešní doby zachovala pouze podezdívka se sklepením.

Již neexistující staropražská krčma. Vznikla nejpozději začátkem 13. století a zanikla demolicí v roce 1933. Pravděpodobně byla nejdéle funkční hospodou u nás. Opředena četnými pověstmi a příběhy.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Dům z let 1913 – 1914 podle projektu Františka Josefa Hodka s kubistickou fasádou architekta Josefa Chochola.