Turistické cíle v okolí obce Předboř

Přízemní domek byl postaven r. 1841 pro úřadovnu a byt výběrčího mýta a daně na potravinové čáře-akcízu. Od r. 1892 až do své smrti v r. 1941 zde žila spisovatelka, průkopnice dívčího skautingu, bojovnice za emancipaci žen a patriotka Vyšehradu Popelka Biliánová. Domek dnes slouží k bydlení.

Dnes již neexistující tvrz byla poprvé zmíněna r. 1498. Majitelem byl Václav z Roupova. R. 1622 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Stávala na návrší, jedno křídlo bylo na místě dnešního dvojdomku č. p. 2 a 5. R. 1987 byla beze zbytku zbořena.

Zámek, postavený po roce 1877 v areálu vidovického poplužního dvora, je jedním z nejmladších panských sídel ve středních Čechách. V r. 1904 rozšířen, úpravy v r. 1910. Po 2. svět. válce zestátněn, obýván armádou, poté chátral. Rekonstruován na Dětský ráj, hotel a sportovní centrum.

Botanická zahrada UK založená v r.1772 Scottim de Compostelou původně na Smíchově. Zničena povodní v r.1890 a přesunuta na dnešní místo. Poškozena bombardováním v r.1945. Exponáty tropů, subtropů a vzácných rostlin ve skleníkové a venkovní expozici.

Na ostrůvku v rybníce dochované zbytky zdiva tvrze, založené v 1. pol. 14. století a doložené za Mikuláše z Božešic k r. 1352. V 16. st. zboží rozprodáno, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochovány základy dvouprostorové budovy a zavodněný příkop.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.