Turistické cíle v okolí obce Popovičky

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Secesní pětikřídlá škola z let 1904-1906 v památkové zóně Karlín. Jedna z nejkrásnějších a nejmodernějších škol Rakousko-Uherska. Součást urbanistického celku Nového Karlína. Bohatá venkovní výzdoba, dvojice fresek s výjevy ze zdejší historie. Až na 2. světovou válku nepřetržitá výuka.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky byla na keltském hradišti Závist u Dolních Břežan postavena na podzim 2021 podle projektu arch. Martina Rajniše. Je 28 m vysoká a na volně přístupnou plošinu ve výši 24 m vede celkem 129 schodů.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Židovský hřbitov na Žižkově byl založen roku 1680 jako morové pohřebiště. V letech 1787–1890 fungoval jako ústřední pražský hřbitov. Částečně zrušen, dochovala se nejstarší část. Jsou tu pohřbeny význačné židovské osobnosti 18. a 19. století.

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.