Turistické cíle v okolí obce Popovičky

Pomník, který připomíná básníka, spisovatele a dramatika Julia Zeyera (1841-1901), byl postaven r. 1913 v pražských Chotkových sadech. Má podobu umělé jeskyně z balvanů jílovské žuly, v níž jsou mramorové postavy z jeho děl. Názvy jeho děl jsou na žulové desce na zadní straně pomníku.

Židovský hřbitov na Žižkově byl založen roku 1680 jako morové pohřebiště. V letech 1787–1890 fungoval jako ústřední pražský hřbitov. Částečně zrušen, dochovala se nejstarší část. Jsou tu pohřbeny význačné židovské osobnosti 18. a 19. století.

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Dnešní Zittův mlýn se nachází na Struhařovském potoce a patří k nejstarším mnichovickým budovám. Je doložen již r. 1600 a protože nikdy nevyhořel, dochoval se v pův. podobě. Od r. 1873 v majetku rodiny Zittovy, v provozu do konce r. 1942. Nyní obytný objekt upravován na budoucí muzejní expozici.

Televizní věž byla postavena v letech 1984-1989 podle projektu Václava Aulického. Její výška je 216 m. Ve 100 m je vyhlídková terasa.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.

Zřícenina hradu založeného kolem roku 1318 jako sídlo pánů ze Zlenic. K jeho zániku přispěly poděbradské války v letech 1463–1465.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Pozůstatky tvrziště na nepřístupné zahradě. Ze Zvole pocházel rytíř Mladota ze Zvole, který byl připomenut v roce 1310. Dle názoru Jiřího Úlovce tvrz vybudoval klášterní man v 2. polovině 14.století a v 15. století tvrz zanikla.