Turistické cíle v okolí obce Podolanka

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.

Barokní stavba z první třetiny 18. století v Seminářské zahradě, součást areálu tehdejšího kláštera bosých karmelitánů, v r. 1931 upravená na zahradní restauraci U černého orla.

Empírový zámek nechal v letech 1827 - 1831 postavit Rudolf Kinský podle architektonických návrhů Jindřicha Kocha. Od r. 1905 jsou zde národopisné sbírky, k nimž dala základ Národopisná výstava r. 1895.

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Vlastní rodinná vila funkcionalistického architekta F. A. Libry se dvěma podlažími a s podkrovím vznikla v letech 1922-1923. Sloužila také jako sídlo architektonického ateliéru. Od 50. let 20. stol. změněna na činžovní vilu. Obytným účelům slouží dosud.

Raně barokní šestiboké palazzetto postavené r. 1696 Františkem Helfridem z Kaiserštejna. Přestavěn Lichtenštejny v pozdně empírovém slohu a zvýšen o patro. Novorenesančně upraven v r. 1864.

Objekt vzniklý scelením několika původně gotických domů v západní frontě horního Malostranského náměstí. Po bitvě na Bílé hoře je získal kníže Karel z Lichtenštejna, později sídlem různých vojenských i civilních úřadů. Krátkodobě majetkem Ledebourů.