Turistické cíle v okolí obce Předboj

Kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908 - 1911 podle projektu architekta Františka Mikše. Novogotický trojlodní kostel s výrazným dvouvěžovým průčelím představuje spolu s interiérovým vybavením pozoruhodný příklad "Gesamktunstwerku". Památkově chráněný.

Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226–36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.

Na místě původního románského kostelíka, přestavěného v období gotiky, v letech 1763 až 1769 vystavěn barokní kostel sv. Bartoloměje. Velkou přestavbou prošel v roce 1903.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Původní románský kostel z roku 1311 byl zbourán a v letech 1769–1774 postaven nový barokní kostel. Před hlavním vstupem ke kostelu socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Původně románský kostel goticky přestavěn. Při přestavbě v 18.st. odstraněny poslední zbytky stavby z románské doby. V průběhu 20. století a hlavně v jeho druhé polovině kostel zchátral. V 90. letech 20.st. opravena alespoň střecha.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.

Původně kostel kláštera benediktinek, založeného kolem roku 1350. Od husitských válek kostel sloužil německým utrakvistům. Klášter dočasně obnoven před rokem 1499, zanikl 1589. Od té doby farní. Úpravy po požáru 1689 (zejména nová klenba 1694), zajišťovací v souvislosti s asanací okolí (1906–21).

Klasicistní novostavba z roku 1801 (stavitel M. Šmaha) upravená 1809 J. Zobelem. Stojí na místě kostela, doloženého k roku 1313, podle zasvěcení zřejmě výrazně staršího, v centru staré předměstské obce Prahy. Za kostelem klasicistní fara.

Gotická bazilika z let 1330 - 1375 v místech staršího románského chrámu. Je pozoruhodná svým severním dvoulodím z roku 1375, jehož žebrová klenba je nesena štíhlými pilíři. Vrchní partie kostela byly po požáru r. 1689 upraveny barokně P.I. Bayerem.

Původně románský kostel uprostřed návsi. Ze stavby z první třetiny 13. stol. zbyla věž a část obvodových zdí. V l. 1694–1711 na místě starého kostela postaven nový, položený vůči původnímu příčně. Obklopen bývalým hřbitovem, severně od něj fara.