Turistické cíle v okolí obce Dolínek

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Na místě paláce stály původně dva gotické domy, levý patřil Rožmberkům, v pravém žil od r. 1372 do r. 1399 stavitel Petr Parléř. Kolem r. 1596 byly domy přestavěny na třípodlažní renesanční palác. Roku 1737 byl barokně upraven A. V. Spannbruckerem. Dnes patří kapitule, které byl vrácen r. 1991.

Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Nejvýraznějsí renesanční šlechtický palác Prahy vznikl po požáru roku 1541 na městišti několika vyhořelých objektů. Původně Lobkovický, od poloviny 17. století Schwarzenberský. Od I. republiky sídlem vojenského musea, po náročné rekonstrukci součástí Národní galerie.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Na východním okraji pražských Malešic se nachází školní botanická zahrada v parku s tzv. Jiráskovou vilou, novorenesanční stavbou z r. 1889. Patří Střední odborné škole Jarov pro zahradníky a je bezplatně přístupná veřejnosti v otevírací době.