Turistické cíle v okolí obce Pakoměřice

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Piaristická kolej a gymnasium s kostelem sv. Kříže byly postaveny na místě starších objektů v letech 1758-1824. Vzdělávacím institucím sloužily i po odchodu řádu z Prahy v 70. letech 19. století, kdy se uvažovalo s demolicí kostela.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Pozdně barokní palácová stavba z roku 1776 s využitím renesančních stavebních částí. Od roku 1920 v majetku ČSR. Od roku 1996 sídlo Senátu Parlamentu ČR.

Raně barokní stavba, postavená po roce 1672 pravděpodobně Giovannim Dominikem Orsim na místě dvou středověkých domů zmiňovaných v polovině 14. století. Kolem roku 1725 byl k budově připojen sousední dům U hroznu. V prvém poschodí se dochovaly malované raně barokní trámové stropy.

Johanitská komenda byla založena na předmostí Juditina mostu jako strážný a sociální ústav roku 1169. Řád zde s přestávkou 1950–90 sídlí dodnes. Kostel i okolní budovy prošly ve 13.–18. století řadou přestaveb.

Jan Košátecký z Veitmile v první pol.15.st.přestavěl původní tvrz na novou gotickou tvrz. Z ní zachovaná mohutná hranolová věž. V 16. st. přestavěna na renesanční zámek. Přistavěno jednopatrové křídlo se sgrafitovou výzdobou a s renesančními okny.

Evangelický kostel vystavěn v letech 1863 až 1867 v pseudorománském stylu. Obdélníková stavba zakončená polokruhovým presbytářem a věží. Na průčelí umístěna deska s reliéfem Mistra Jana Husa.

Kostel a farní úřad Československé církve husitské na Smíchově, vybudován v roce 1933 podle projektu architektů E. Sobotky a S. Vachaty.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Původní gotický kostel ze 14. st. Pobořen za třicetileté války. Opraven a přestavěn barokně v l. 1748–1749. Pseudorenesanční přestavba v l. 1889–1892. Generální oprava a elektrifikace r. 1973. Uvnitř původní sochy zcizeny, nyní novodobé kopie.

Drobný klánovický kostelík vznikl v letech 1911-1912 jako novorománská kaple Matky Boží pro tehdejší osadu příslušnou k obci Šestajovice. S pozdějším rozvojem samostatné obce Klánovice se pak změnil na filiální mariánský kostel farnosti Jirny.