Turistické cíle v okolí obce Hovorčovice

Gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický hrad a později na čtyřkřídlý renesanční zámek, řadu staletí příležitostná rezidence Habsburků s honebním revírem. R. 1873 romanticky upraven. Po r. 1922 bylo v zámku Ředitelství státních lesů a statků.

Brázdimská tvrz gotického původu doložena od r. 1388. Od r. 1610 v císařském majetku, za třicetileté války poničena Sasy a Švédy, přízemní zbytky upraveny r. 1777 na hřebčín a konírny. Brzy poté pozemky rozprodány při raabizaci a na tvrzišti postavena soukromá usedlost.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Škola postavena v letech 1891-1894 v novorenesančním slohu. Zděná budova obdélného půdorysu. Jednopatrový objekt s nízkou valbovou střechou. Bohatě architektonicky členěné průčelí. Hodnotná novorenesanční stavba. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1992.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Julius Grégr se narodil roku 1831. Proslavil se jako zakladatel a majitel nejznámějších českých novin 19. stol., Národních listů. Roku 1893 zakoupil mlýn v Máslovicích. V něm roku 1896 zemřel. Jeho mlýn po přestavbách nyní slouží jako Výzkumný ústav včelařský.

Pomník V. Beneše Třebízského vznikl r. 1898. Sestává ze stupňovitého soklu, pilířového podstavce ze žuly a busty z bronzu. Pomník vznikl z iniciativy Spolku Třebízský. Busta dílem Ladislava Šalouna. Pomník zapsán do seznamu kulturních památek r. 1987.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.