Turistické cíle v okolí obce Stará Boleslav

Židovský hřbitov založený roku 1893 a používaný do roku 1975. Zachovalo se asi 300 náhrobků a obřadní síň, přestavěná na hostel.

Největší židovský hřbitov v ČR, s cca 25 000 pohřbenými, s tisíci klasicistních, novogotických, novorenesančních, secesních, puristických a konstruktivistických náhrobků. Pohřbeni jsou zde např. F. Kavka, J. Orten, O. Pavel. Založen r. 1890.

Zámek postaven počátkem 17. století Václavem Pětipeským z Chyš. R.1666 opraven. Přestavěn za Kristiána Clam-Gallase. Roku 1847 Josef Trautmannsdorf upravil zámek jako letní sídlo. V majetku Trautmannsdorfů až do roku 1926.

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Barokní zámek byl postaven na místě tvrze doložené k r. 1440., o níž je poslední zmínka z r. 1623, kdy již byla patrně rozbořená. Zámek byl později využíván k hosp. účelům. V 19. stol. byl adaptován na špýchar a splynul s ostatními hosp. budovami.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Na kraji obce stávala socha sv. Jana Nepomuckého. Po vzniku samostatné republiky zfanatizovanými lidmi sražena. Zbyl jen název „U svatého Jána“. Z kořene původní lípy vyrostl strom nový. V místech původní sochy po r. 2010 postaven pomník sv. Jana Nepomuckého. Místo doplněno přístřeškem a lavičkou.

Jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou byla postavena na konci 18. století. Byla v majetku místní vrchnosti a sloužila zejména jako zájezdní hostinec. V budově dnes sídlí Ústav archeologické památkové péče Středních Čech (UAPP SČ). Bývalá hospoda je památkově chráněna od roku 1958.

Barokní zděná dvoupatrová panská sýpka obdélného půdorysu uprostřed obce. Průčelí členěna patrovými římsami. Delší průčelí o pěti okenních osách, kratší o dvou. Ve štítech oválný okenní otvor s profilovanou šambránou. Hodnotný příklad barokní sýpky. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.