Turistické cíle v okolí obce Mcely

Kostel byl vystavěn někdy v 90. letech 13. století. Kostel má gotickou podobu a v průběhu let mu byla několikrát měněna podoba. Poslední přestavba proběhla v roce 1866 kdy byla kostelu navrácena gotická podoba.

Farní kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol., původně patrně dřevěný, zbarokizován ve 2. polovině 17. stol. Vnitřní zařízení vesměs ze 17.-19. stol. Od r. 2011 celý chátrající areál kostela převeden do majetku obce a zahájeny opravy.

Stavba kostela datována k roku 1669. V roce 1760 stavební úpravy, které pokračovaly v letech 1763 a 1861. Celková rekonstrukce proběhla v nedávné době a dokončuje se v roce 2006.

Na hřbitově orientovaný pozdně gotický kostel sv. Jiří patrně románského původu, prvně zmiňován r. 1357. Přestavován kolem let 1500 a 1870. Zařízení novogotické, pravidelné mše se nekonají. U kostela památná dřevěná zvonice a socha sv. Jana Nepomuckého.

Kostel pochází pravděpodobně z roku 1569. V průběhu let byla přistavěna zvonice a v roce 1770 byl kostel přestavěn. Po požáru roku 1820 byl přestavěn a zrekonstruován. V roce 1900 byla dostavěna předsíň.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Původní gotický kostel sv. Václava zničen Švédy při vypálení vsi, v letech 1729-1732 postaven nový kamenný, v r. 1812 upraven klasicistně a zasvěcen sv. Leonardovi. Regotizován r. 1935. Pamětní deska připomíná zrušený hrob vynálezce těsnopisu Jeana F. Coulon-Thévenota (1754-1813).

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Na místě původně gotického kostela byl roku 1739 postaven nový barokní (zřejmě s využitím původních konstrukcí). Spolu se hřbitovem, farou z roku 1762 a velkým hospodářským dvorem součást zámeckého areálu.

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v letech 1730-1731 na místě zbořené gotické dřevěné stavby podle plánů Fr. Max. Kaňky. Má pravoúhlý presbytář a věž v záp. průčelí. Hlavní oltář pochází z r. 1736, oltářní obraz namaloval F. D. Barbieri. Boční oltář z r. 1751, empírové varhany z r. 1806.