Turistické cíle v okolí obce Křinec

Kostel ve Slovči doložen od r. 1278. Gotická stavba r. 1711 nahrazena novou barokní s dřevěnou zvonicí, zbořenou r. 1872. Nynější novorománská stavba dokončena r. 1886, zařízení novorománské z doby stavby. Filiální kostel ve farnosti Městec Králové.

Gotický kostel ze 60. let 14. století postaven zřejmě Labouňskými z Údrnic. Ke konci 16. století upraven v pozdně gotickém slohu. Vnitřní vybavení převážně z 2. poloviny 19. století. Kolem kostela funkční hřbitov, u ohradní zdi hranolová dřevěná zvonice. Kostel nedávno prošel rekonstrukcí.

Na místě původně gotického kostela byl roku 1739 postaven nový barokní (zřejmě s využitím původních konstrukcí). Spolu se hřbitovem, farou z roku 1762 a velkým hospodářským dvorem součást zámeckého areálu.

Rokokový kostel sv. Matouše z r. 1763 stojí na malém, nepoužívaném hřbitůvku těsně při silnici východně od Dolan. Silně chátrající stavba, která nahradila starší kapli sv. Isidora, není církevně využívána a je otázkou, co z původního rokokového vybavení v ní ještě zůstalo.

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Barokní kostel sv. Mikuláše postaven v letech 1730-1731 na místě zbořené gotické dřevěné stavby podle plánů Fr. Max. Kaňky. Má pravoúhlý presbytář a věž v záp. průčelí. Hlavní oltář pochází z r. 1736, oltářní obraz namaloval F. D. Barbieri. Boční oltář z r. 1751, empírové varhany z r. 1806.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Předpokládaný starší kostel nahradila po pol. 14. stol. gotická novostavba, z ní dochován presbytář a část zdiva lodi, při opravě r. 1809 kostel prodloužen. V letech 1695-98 k severní zdi přistavěn Boží hrob podle jeruzalémského vzoru. V rohu hřbitova dřevěná zvonice z r. 1893, kopie starší stavby.

Kostel stojí na místě staršího kostelíka, zmiňovaného r. 1362. R. 1650 se uvádí jako vyhořelý. Nový kostel v raně barokním stavebním slohu byl na jeho místě vystavěn koncem 17. stol. Vnitřní zařízení pochází z 2. pol. 18. stol.

Novorománský kostel sv. Prokopa byl postaven v letech 1879-1881 jako náhrada za pův. gotickou stavbu zničenou požárem r. 1803. Vznikl však na jiném místě na tehdejším okraji vsi. Orientovaná stavba se skládá z obdélné lodi, půlkruhového presbytáře s přilehlou sakristií a hranolové věže v průčelí.

Barokní kostel stojící na místě pův. gotického kostela ze 14. stol. byl postaven někdy okolo roku 1749. R. 1763 byly ulity zvony. R. 1811 udeřil do věže blesk a poškozené zvony byly r. 1849 znovu přelity. Kostel je zapsáný jako kulturní památka. R. 2006 proběhla rekonstrukce.

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl zásadní barokní přestavbou gotické stavby v letech 1698-1700 Filipem Spannbruckerem ve službách Schliků. Upravován v letech 1776 a 1826. Zařízení novorenesanční, varhany z r. 1892. Od r. 2004 kostel v majetku obce a postupně restaurován.