Turistické cíle v okolí obce Vrbice

Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.

Barokní kostel sv. Vojtěcha v Běcharech pochází z r. 1708, nahradil vyhořelou gotickou stavbu doloženou od počátku 14. stol. Z ní zachována část zdiva presbytáře. Při přestavbě r. 1792 kostel zvýšen a přistavěna sakristie. Zařízení barokní a novogotické. Filiální kostel farnosti-děkanství Kopidlno.

Původně asi pohřební kostel slavníkovského hradiště, zasvěcený sv. Bonifáci, později sv. Jiřímu. Od roku 1746 na hl. oltáři obraz sv. Vojtěcha, jemu oficiálně zasvěcen 1832. Dnešní stavba má presbytář z posl. čtvrti 14. stol., obnova po požáru 1832.

Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1300. Současná podoba kostela byla vytvořena v letech 1723-až 1725.V roce 1761 byla přistavěna kostelní věž. Interiér kostela je z roku 1871 a je v pseudoslohovém stylu.

Barokní hranolová kostnice s mansardovou střechou z l. 1765–66. Autorem je František Kermer. Obnovena v roce 1896. Uvnitř umístěny kosti ze zrušených hrobů a starší kostnice.

Tvrz pochází ze 16. století. Následně byl zámek mnohokrát přestavěn a upravován takže o svůj renesanční ráz takřka přišel. V 19. století ze zámku lihovar a poté bytové jednotky.

Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.

Obec vznikla v 1. polovině 13. stol. Kříž stojící na návsi pochází z roku 1880. Postaven nákladem katolíků z Jestřabí Lhoty. Renovován r. 2005. Není památkově chráněný.

Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.

Z hradu pánů Křineckých z Ronova ze 2. pol. 15. stol. se zachovalo mohutné zemní opevnění. Pozůstatky staveb zanikly při stavbě zámku po r. 1659, ten byl zbořen v r. 1891.

Květinové hodiny v lázeňském parku pocházejí z roku 1932. Přestavěny až v roce 2006. Na hodinách uváděno aktuální datum vysázené z květin. Nedílnou součástí poděbradských hodin je litinový trpaslík, jenž pravidelně odbíjí čas.