Turistické cíle v okolí obce Vrbice

Součástí někdejší bohaté barokní sochařské výzdoby obce a jejího okolí je i socha svatého Prokopa, umístěná u zdi bývalé farské zahrady. Pochází z poloviny 18. století. Vzhledem k použitému pískovci a chybějící péči již světec i jím pokořený ďábel ztratili prakticky veškeré rysy.

Barokní pískovcová socha z konce 18. stol. Autor neznámý. Na čtvercové základně úzký hranolový sokl. Stěny zdobeny rytými obdélníky. Svatý Václav vyobrazen jako rytíř s pláštěm a knížecí korunou na hlavě. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Socha sv. Václava stojí u kostela Povýšení sv. Kříže. Pochází z roku 1884. Autorem sochař Josef Šejbal. V roce 2008 byla socha restaurována. Práci provedl Jan Kracík.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice je novogotickým dílem z roku 1860. Stojí uprostřed vsi a obklopují je vzrostlé lípy, vysazené r. 1937. Umělecké dílo postupem času značně sešlo, jeho rekonstrukce se získanou dotací z fondů EU, byla realizována r. 2013.

Původně gotická, barokně upravená budova středověkého špitálu, spojeného s jménem manželky Jiřího z Poděbrad, paní Kunhuty ze Šternberka. Založen v roce 1444, sloužil do 20. let 20. století. Od té doby depozitář městského muzea.

Tvrziště po sídle asi ze 14. st., kdy zde sídlili zemané z Báně. Od r. 1497 (doložena existence tvrze) v držení Baderských z Újezda, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochován centrální pahorek beze stop zástavby, chráněný okružním příkopem a valem.

Stará radnice - původně měšťanský renesanční dům z 16. století – slouží jako radnice města Poděbrady od roku 1775. Poslední výraznou úpravou budova prošla v roce 1814, kdy byla přistavěna věž. Jako radnice sloužila budova do druhé světové války.

Nejjižněji situovaný vrt, nacházející se v Kubových sadech u poděbradského zdymadla. Vrt napájí přirozeným přetlakem bez čerpání veřejné pítko a používá se pro něj název Svatojánský pramen. Čerstvost pramene je dána krátkou přepravní vzdáleností, protože je pítko situováno na zdrojovém vrtu.

Synagoga z r. 1864, postavena v klasicistním slohu. Roku 1926 prodána Církvi československé husitské, která ji upravila pro své bohoslužby. Vedle budova židovské školy. Dnes je komplex nevyužit a chátrá.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.