Barokní kostel sv. Václava nahradil v letech 1730-1732 níže položenou gotickou stavbu ze 14. stol. Vznikl podle plánů pražského architekta Tomáše Haffeneckera, po jehož smrti r. 1730 se na dokončení podílel i K. I. Dienzenhofer. Zařízení barokní z doby stavby. Od r. 1958 kulturní památka.
Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.
Základy kostela pocházejí z roku 1384. V roce 1652 kostel vyhořel, ale už v roce 1653 celková rekonstrukce. Vedle kostela dřevěná zvonice na zděném podstavci.
Kostel sv. Vavřince je prvně zmiňován jako farní r. 1384, důkladně upraven r. 1854, dnes v podobě z 19. stol. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, vnitřní vybavení vesměs z 18. a 19. stol. Hlavní oltář pochází z let 1720-1730, oltářní obraz z r. 1848 maloval F. H. Riegel.
Původně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století, obklopený hřbitovem na návrší ve východní části obce. Barokní přestavba v 1. polovině 18. století. Součástí areálu je i barokní zděná zvonice a zdevastovaná fara s hospodářským dvorem.
Původní gotický kostel doložený r. 1350 nahrazen r. 1726 novou barokní stavbou podle projektu Filipa Spannbruckera. Při úpravách r. 1807 přemístěna sakristie. Vnitřní zařízení novogotické s barokními doplňky. Od r. 2005 kostel filiální ve farnosti-děkanství Kopidlno.
Barokní kostel sv. Vojtěcha v Běcharech pochází z r. 1708, nahradil vyhořelou gotickou stavbu doloženou od počátku 14. stol. Z ní zachována část zdiva presbytáře. Při přestavbě r. 1792 kostel zvýšen a přistavěna sakristie. Zařízení barokní a novogotické. Filiální kostel farnosti-děkanství Kopidlno.
Původně asi pohřební kostel slavníkovského hradiště, zasvěcený sv. Bonifáci, později sv. Jiřímu. Od roku 1746 na hl. oltáři obraz sv. Vojtěcha, jemu oficiálně zasvěcen 1832. Dnešní stavba má presbytář z posl. čtvrti 14. stol., obnova po požáru 1832.
sakrální památky - kostel, chrám, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Středočeský kraj, Libice nad Cidlinou
Zbytky farního kostela obsažené v dnešní farní budově. Kostel byl zřejmě současný s hradištěm, goticky přestavěn. Vyhořel roku 1758, opraven J. Jedličkou 1774–7, zrušen 1780, 1798 přestavěn na faru. Dodnes ho obklopuje zřejmě původní ohradní zeď.
Původní kostel vystavěn okolo roku 1300. Současná podoba kostela byla vytvořena v letech 1723-až 1725.V roce 1761 byla přistavěna kostelní věž. Interiér kostela je z roku 1871 a je v pseudoslohovém stylu.
Barokní hranolová kostnice s mansardovou střechou z l. 1765–66. Autorem je František Kermer. Obnovena v roce 1896. Uvnitř umístěny kosti ze zrušených hrobů a starší kostnice.
Tvrz pochází ze 16. století. Následně byl zámek mnohokrát přestavěn a upravován takže o svůj renesanční ráz takřka přišel. V 19. století ze zámku lihovar a poté bytové jednotky.
kostel Zvěstování Panně Marii 
