Turistické cíle v okolí obce Mnichovo Hradiště

Terénní zbytky tvrze a vsi Kříženec zaniklé zřejmě v průběhu 15. století. První zmínka o vsi po pol. 11. stol., tvrz zřejmě ze 14. st., r. 1558 již pustá. Kostel ve vsi zbořen až r. 1719. Dochovány valy tvrze, kostel a ves připomíná kříž a dvě lípy.

Pozdně gotická tvrz s vodním příkopem, renesančně přestavěná. Do konfiskací po Bílé hoře v majetku Berků z Dubé, potom přešla na Valdštejny. Objekt se nachází ve stejnojmenné vsi v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

Kruhové tvrziště obklopené příkopem s pozůstatky valu na severní straně. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1586, ale zřejmě stála už ve 14. století. Dnes v areálu Ústavu sociální péče, který stojí na místě bývalého dvora.

Původní renesanční tvrz, která dnes tvoří jihozápadní trakt osmibokého barokního dvora, stojí na západním konci Lhotic.

Komplex loretánské kaple (Santa Casa), ambitů, a kaple svatého Martina vznikl podle Alliprandiho projektu postupnou výstavbou od roku 1704. V sousedství starší zvonice (1673, Francesco Caratti). Původně byl v péči místních piaristů. Loreta zrušena roku 1782, nově vysvěcena 1831.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně zřejmě kolem roku 1600, na zámek barokně koncem 17. století. Dnes jsou v budově kanceláře zemědělského družstva, k zámku jsou přistavěny moderní provozní budovy.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.

Jednokřídlý barokní lovecký zámeček hraběte Františka Josefa z Valdštejna z r. 1711 od stavitele Mikuláše Raimondiho. Dnes slouží objekt jako myslivna.

Barokní votivní sloup se sochou Panny Marie byl postaven roku 1681 jako poděkování za odvrácení morové epidemie v roce 1680. Stojí na třístupňovém podstavci, na prostředním stupni bývala čtveřice soch, pravděpodobně zemských patronů, jejich podoba se však nedochovala. Památkově chráněn or roku 1958.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Betonový silniční most vedoucí přes koryto Jizery a přilehlou inundační louku. Postaven roku 1922 jako náhrada za dřevěný objekt. Dne 7. 3. 1925 pojmenován po presidentovi ČSR Tomáši Garrigue Masarykovi. Příslušné pamětní reliéfy sňaty v letech 1939 a 1952. Obnoveny při opravě roku 1996.