Turistické cíle v okolí obce Dolní Krupá

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Kostel byl vystavěn na místě bývalého kostela v letech 1739-1753. V roce 1764 byl dostavěn presbytář spolu se sakristií. Omítky jsou v pseudorenesančním stylu. Vedle kostela zvonice se dřevěným patrem.

Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.

První zmínky o Dolní Krupé jsou z roku 1229, kostel byl zde založen ve stejném století, v roce 1293 byla zřízena samostatná fara. Nikterak bohatá fara zanikla při husitských bouřích a další zmínky o ní jsou až z roku 1767.

Vrcholně barokní kostel sv. Václava v Bosni postaven na místě gotického kostela sv. Jana Křtitele r. 1729, ze staré stavby zachován pouze zvon. Opravován po r. 1989. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z děkanství Mnichovo Hradiště.

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Zachovalý kostel sv. Vavřince pochází z přelomu gotiky a renesance. Přestavěn byl v 16. století a bohužel zčásti celkem nevkusně a nevhodně zmodernizován.

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Kříž pochází z roku 1873. Autorem je kameník Wenzel Hosak. Na kamenných stupních hranolový sokl. Na něm čtyřboký dřík s nástavcem pro osazení kříže. Pod římsou půlkruhově zaklenutá nika. Sloup původně vrcholil železným křížem s pozlaceným korpusem ukřižovaného Krista. V okolí kříže kamenné sloupky.