Turistické cíle v okolí obce Zdětín

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).

Železobetonový viadukt nahradil roku 1924 původní ocelový most přes údolí Strenického (Skalského) potoka. Pilíře a opěry původního objektu jsou zachovány mezi parabolickými betonovými klenbami, v těchto rozměrech použitých v českých zemích poprvé.

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Tvrz je postavena v období renesance a přesný rok její výstvby není znám. To co se zachovalo do dnešní doby je součástí hospodářského dvora. Tvrze je jednopatrová s barokními klenbami.

Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Pozdně gotický městský palác, postavený 1488–93 správcem boleslavského panství Janem Císařem/Císařovským z Hliníku na hraně srázu nad údolím Jizery, severozápadně od hradu. Po roce 1920 modlitebna CČSH, od konce 80. let výstavní síň.

Nejstarší část boleslavské automobilky vznikla jižně od lokální tratě Mladá Boleslav - Stará Paka roku 1898. Dnešní vzhled získala do roku 1912. Původní administrativní budova dnes slouží jako podnikové museum, výrobní haly jako pomocné provozy.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.

Větrný mlýn postavil statkář Václav Mareček r. 1870. Mlýn byl později pronajímán, jedním z nájemců byl např. v l. 1913–21 Václav Petr ze Mšena, který byl známý opravář mlýnů. R. 1923 byl mlýn opuštěn a chátral, r. 1973 se zmiňují již jen pobořené zdi. Koncem 20. stol. prošel kompletní rekonstrukcí.