Turistické cíle v okolí obce Domousnice

Vodní mlýn byl postaven přibl. poč. 17. stol. Starší historie mlýna není známá, novodobější se odvíjí od okupace, kdy byl zákaz mletí. Po válce mlýn krátce fungoval, poté zestátněn. Zchátralý mlýn po r. 1989 vrácen mlynářské rodině Valentů. Opraven, dodnes slouží původnímu účelu.

Barokní zámek, pův. renesanční. Od r. 1627 majetkem rodu Valdštejnů. Koncem 17. stol. byl zámek barokně přestavěn zároveň s konírnami a sallou terrenou. V r. 1833 se zde konala schůzka panovníků Svaté aliance, na které byla upevněna moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska.

Železobetonový silniční most přes Mrlinu, postavený roku 1915 podle projektu Stanislava Bechyně. Po dokončení na jeho předmostích osazeny barokní sochy čtyř živlů z dílny Michala J. J. Brokoffa, původně snad osazené v parku nedalekého zámku Kuncberk.

Jednoobloukový most z pískovcového kamene, klenoucí se přes náhon vysekaný ve skále. Tento most si také "zahrál" ve filmu Marie Poledňákové "Jak dostat tatínka do polepšovny". Bohužel je však v současné době ve zchátralém stavu.

Významný umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) v rodném městě po celý život provozoval svou uměleckou činnost. Jeho odkaz udržují potomci a následovníci v původním objektu jako muzeum a pokračující knihvazačskou dílnu přístupnou veřejnosti.

Vaření piva v Dětenicích známé od r. 1307 dostalo nový impulz r. 1790 po obnově pivovaru zásluhou hraběte Clam-Gallase. Pivovar byl v provozu do r. 1955, kdy byl zrušen. Obnoven byl po r. 2000 novými majiteli a upraven na středověkou krčmu a muzeum v živém provozu.

Čedičový vrch Mužský 5 km východně od Mnichova Hradiště, dominující Českému ráji. Od pomníku prusko-rakouských bojů z r. 1866 na vrcholu je krásný kruhový rozhled.

Ves Nadslav byla prvně připomínána roku 1361. V letech 1363–1378 za Zdenka z Nadslavi existovala tvrz jakožto sídlo vladyků. Písemné prameny o tvrzi chybějí. Zanikla pravděpodobně ke konci 14. století.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

Hrad vznikl zřejmě již koncem 13. stol. Poprvé zmíněn r. 1455 jako majetek vdovy Machny z Nové vsi. Hrad asi koncem 15. století vyhořel. R. 1538 se uvádí již jako pustý. Dochovány terénní zbytky, valy, příkopy, záseky a drážky ve skále.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.