Turistické cíle v okolí obce Žerčice

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Vzácně dochovaná studna s čerpadlem, poháněným otáčením velkého kola, dotváří spolu s dvouřadou alejí lip obraz ulicové návsi nevelké vsi. Zařízení pravděpodobně z I. poloviny 20. století je osazeno na starší kamennou obrubu, snad druhotně použitou.

Objekt okresní nemocenské pojišťovny vznikl podle projektu J. Krohy z roku 1923. Výrazná stavba jeho boleslavského období nese obdobné znaky, jako zemská průmyslová škola téhož autora.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.