Turistické cíle v okolí obce Žerčice

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.

Kamenný pomník obětem I. světové války byl zhotoven ve 20. letech 20. století. Slavnostně byl odhalen r. 1937. Na bočních pylonech jsou nápisové desky se jmény obětí války.

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Příkopy a valy zaniklého hrádku asi z 14. stol. O hradu samotném je zmínka až v 16. století, když se uvádí jako pustý. Kameny z hradu byly použity na stavbu zámečku Neuberk.

Radnice byla přestavěna ze staršího měšťanského domu a to v roce 1608. V roce 1660-1664 byla radnice opatřena opěrnými pilíři. Roku 1673 postihl radnici velký požár. Poslední stavební úpravy jsou z let 1924-25.

Budova vystavěna v empíru, v roce 1872. V posledních úpravách byla budova zmodernizována

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Stožár mobilních operátorů vysoký 50 m, využitý jako rozhledna. Vysílač postaven v r. 2002 podle projektu Oldřicha Hájka, Jaroslava Šapeka, Laco Fescu a Tomáše Pavlíka. Rozhledna zpřístupněna veřejnosti r. 2003. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 m.

Někdejší mlýn na levém břehu Jizery byl postaven v 16. století boleslavským měšťanem Rožatou. V letech 1606–08 přestavěn nákladem majitelů zdejšího hradu. Roku 1916 vyhořel a nahradila ho raně funkcionalistická stavba, na níž byly přeneseny detaily z původního objektu.

V roce 1622 vystavěn původní zámeček, v roce 1760 přestavěn barokně. V dnešní době slouží jako domov seniorů a je proto veřejnosti nepřístupný.

Tvrz prvně písemně připomínána r.1534. Za třicetileté války několikrát vypleněna, opravena až r.1643. R.1718 se stala sídlem hospodářské správy, nebyla udržována a r.1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy přestavěn na faru a takto sloužila až do r.1950.

Duchovním střediskem významného centra Jednoty bratrské se stal její sbor, postavený v letech 1544–54. Po Bílé hoře katolický kostel sv. Václava, zrušen za Josefa II., poté skladiště. Od konce 19. stol. sídlo musea, po rekonstrukci koncertní síň.