Turistické cíle v okolí obce Jabkenice

Vaření piva v Dětenicích známé od r. 1307 dostalo nový impulz r. 1790 po obnově pivovaru zásluhou hraběte Clam-Gallase. Pivovar byl v provozu do r. 1955, kdy byl zrušen. Obnoven byl po r. 2000 novými majiteli a upraven na středověkou krčmu a muzeum v živém provozu.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

Spolehlivě doložená tvrz z roku 1540. V letech 1854 až 1864 výrazné přestavby. Celý komplex je ve tvaru písmene L. Ze staré tvrze dochovány pouze sklepy a část podezdívky.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Objekt okresní nemocenské pojišťovny vznikl podle projektu J. Krohy z roku 1923. Výrazná stavba jeho boleslavského období nese obdobné znaky, jako zemská průmyslová škola téhož autora.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.