Turistické cíle v okolí obce Luštěnice

Rozlehlý renesanční, barokně a klasicistně upravovaný panský dvůr byl postaven jako součást zámeckého areálu. Sloužil potřebám velkostatku i po jeho zestátnění roku 1945, které přineslo rozsáhlou devastaci. Do dubna 2010 byl důkladně opraven a stal se sídlem konglomerátu muzeí.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Původně pozdně renesanční dům, součást komplexu zámeckého sídla, pivovaru a poplužního dvora na jižním konci Dobrovice. Poslední úpravy exterieru proběhly v 19. století, důkladná rekonstrukce počátkem 21. století. Slouží jako obytný dům.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.

Chlebský evangelický sbor ustavený roku 1783 si zřídil svou modlitebnu a hřbitov o tři roky později. Současná stavba z roku 1884 podle projektu E. Prücknera ve stylovém provedení, oscilujícím mezi novorománským a novorenesančním slohem.

Novorenesanční evangelický sbor a farní budova vznikly v Nymburce roku 1898 podle projektu B. Alberta. Stavbu provedla firma Matěje Blechy. Roku 1953 byly postaveny nové sborové místnosti, velká oprava v 90. letech 20. století.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Jednopatrová budova fary, stojící nedaleko kostela, byla postavena v roce 1765 podle návrhů hraběte F.J. Pachty. V současnosti je v ní umístěna Obecní knihovna.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.