Turistické cíle v okolí obce Sýčina

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.

Venkovská usedlost patrně z 1. poloviny 19. století upravena po požáru v r. 1902. Stavba je cenný doklad domkářské roubené výstavby v oblasti.

Hrubě omítnutý mlýn o třech podlažích s několika okny se vypíná do dvanáctimetrové výšky. Nechybí řada zdobných pískovcových prvků. Stavba s typickým kruhovým půdorysem, která je zakončena otáčivou střechou.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

Chátrající ohrožená stavba. Zámek byl postaven za Harrachů v roce 1736 jako novostavba, po roce 1808 v majetku rodu Thurn-Taxisů, kteří jej připojili k loučeňskému panství.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.