Turistické cíle v okolí obce Bezno

Chátrající ohrožená stavba. Zámek byl postaven za Harrachů v roce 1736 jako novostavba, po roce 1808 v majetku rodu Thurn-Taxisů, kteří jej připojili k loučeňskému panství.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.

Rozhledna na nejvyšší hoře Houseckých vrchů na Kokořínsku u Mělníka, vystavěná v nadmořské výšce 508 m n. m. v roce 1999. V roce 2002 vyhlášena nejkrásnější rozhlednou v ČR.

Zdymadlo stavěné podle projektu architekta Jana Zázvorky od 20. let 20. století. Jez dokončen 1931, plavební komora v září 1932, vodní elektrárna až roku 1948. Součást regulace středního Labe, zahájené počátkem 20. století.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy. Později renesančně přestavován. Opuštěn po požárech v l. 1693 a 1720.

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.

Zděná barokní zvonice z doby kolem roku 1700. Na čtyřboké přízemí s kostnicí nasedá oktogonální zvonové patro, završené cibulovou helmicí s hodinami. Stojí v severní části zdi někdejšího hřbitova kolem debřského kostela. Opravena v 70. letech 20. století.