Turistické cíle v okolí obce Bezdědice

Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Zbytky skalního hradu blíže neznámé historie a majitelů, romanticky upravené při založení zámeckého parku. Dochovány tři úrovně ve skále vytesaných světniček a chodby se schodištěm. Odehrává se zde děj Máchova románu Cikáni.

Zaniklý hrad. Pís. prameny mlčí, arch. nálezy určují živé obd. hradu do 2. pol. 13. - poč. 14. stol. Pravd. sídlo jednoho z manů hradu Bezdězu. R. 1536 hrad zaniklý a zcela mimo povědomí, zmiňován jen jako průsek skrze skálu.

Kostel Nalezení sv. Kříže z let 1744–1760, autorem pravděpodobně Anselmo Lurago. Pozdně barokní kostel se dvěma věžemi a výrazným průčelím.

Původní gotický kostel v tomto místě připomínán r. 1352, později několikrát přestavován. Nově postaven asi ve 2. pol. 16. stol. v pozdně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel r. 1847. V letech 1853-1857 nově novogoticky přestavěn a zařízen. Nová stavba opravována v letech 1876 a 1910.

Velký raně barokní kostel s mohutnou hranolovou empírovou věží uprostřed okrouhlé návsi. V letech 1697–9 nahradil staršího předchůdce, připomínaného poprvé 1352. Věž nahradila dřevěnou zvonici roku 1843. Po 1945 zchátral.

Kostel byl založen po r. 1406, hlavní část v pozdně gotickém slohu pochází z pol. 15. st. Vstupní část je barokní z poč. 18. st. Interiér je vyzdoben renesančními malbami, pozdně gotickou cínovou křtitelnicí z r. 1489 a oltáři s barokními plastikami.

Gotický kostel, částečně přestavěný koncem 17. století stojí uprostřed obce Okna při hlavní silnici, obklopený zdí s bránou. Jednolodní stavba s pětibokkým presbytářem a čtvercovou věží v západním průčelí.

Současná barokní stavba z let 1714-1716 nahradila z iniciativy kněžny Antonie Czerninové původní zchátralou gotickou svatyni. Opravy byly dále prováděny v letech 1777, 1852 a 1875-1876. Po poničení stavby vichřicí v létě 2009 se o obnovu této památky snaží obec.

Kostel v Sudoměři jako gotický prvně doložen r. 1354, nákladem hraběnky Markéty z Valdštejna přestavěn r. 1724 ve vrcholném baroku. Jednolodní stavba s obdélným presbytářem a sakristií. Zařízení vesměs barokní z doby přestavby. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.