Turistické cíle v okolí obce Martinovice

Zaniklý větrný mlýn holandského typu na Bořenovách, postavený v roce 1824 Janem Jirošem. V provozu do roku 1901. Po zániku ve 20. letech 20. století postupně rozebrán na stavbu přilehlého domu čp. 275. Mlýnu věnoval báseň Fráňa Šrámek.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.

Písemné zmínky o místě jsou z roku 1318. V roce 1623 upravena místní tvrz na renesanční zámeček, v roce 1683 zámek barokně přestavěn. V současné době empírová podoba.

První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1387 a až do 15. století byli v držení rodu Frycků z Daliměřic. Po roce 1525 je je tvrz popisována jako pustá a je odprodána městu Mladá Boleslav.

Původní tvrz ze 14. století byla přestavěna na renesanční dvoukřídlý zámek na přelomu 16. a 17. století Zikmundem Vančurou z Řehnic a Václavem Budovcem z Budova. Postupně upadá po požáru v roce 1790.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Hrad byl založen asi v prvním desetiletí 14. století Markvarticem Zdislavem, synem purkrabího Pražského hradu Havla z Lemberka a jeho manželky blahoslavené Zdislavy. Později renesančně přestavován. Opuštěn po požárech v l. 1693 a 1720.

Šestiboká vzpěradlová zvonice vystavěna roku 1650. Důkladně opravena r. 1930. Zvonové patro otevřené, kryté přesahem stříšky. Dochovaný zvon má v plášti zalitý zlatý groš míšeňského markrabství.

Osmiboká zděná zvonice s mansardovou střechou nahradila roku 1786 zřejmě starší, snad dřevěnou stavbu téhož účelu. O její existenci svědčí velký zvon, ulitý v Praze roku 1605. Při opravách v 19. století zmenšena zvonová okna. Dominanta areálu kostela a funkčního hřbitova.